verze1.jpg

Hřbet

hřbet původní kožené vazby

verze1.jpg

Původní vazba

původní vazba v koženém provedení

 

Daniel Adam z Veleslavína

Daniel Adam z Veleslavína se narodil 31. srpna 1546 v Praze. Jeho otec Štěpán, vážený mlynář, pocházel z obce Veleslavín, ležící nedaleko Prahy, a v Praze měl pronajaté staroměstské mlýny. Matka Regina byla dcerou kutnohorského sochaře Jakuba. Po středoškolských studiích přišel Daniel Adam na pražskou univerzitu, kde po získání mistrovského titulu působil jako profesor historie. Nastoupil tak na místo svého učitele Prokopa Lupáče z Hlaváčova. Po sedmi letech učení se oženil s Annou, dcerou pražského tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina, a jako ženatý muž byl nucen z vysokého učení odejít. V roce 1578 získal Daniel Adam erb a přídomek „z Veleslavína“, čímž posílil své společenské postavení a vliv. Brzy po svatbě se Daniel Adam začal podílet na práci a produkci tiskárny svého tchána. Po jeho smrti v roce 1580 i po smrti Melantrichova syna Jiřího v roce 1585 se Daniel Adam stal majitelem této významné tiskárny. Pod svým jménem vydal 134 tisků, k nimž je třeba připočítat další čtyři tisky vydané ještě s Jiřím Melantrichem. Daniel Adam se soustředil výhradně na vydávání naukové a školám prospěšné literatury, mezi níž zaujímá přední místo literatura historická (např. Kalendář historický z roku 1578, rozšířené vydání 1590, Karionova Kronika světa 1584, Leunclaviova Kronika nová o národu tureckém 1594), politická a právní (Lauterbeckova Politia historica 1584, Koldínova Práva městská 1579) či lékařská (Kocínovo Rozmlouvání o moru 1582). Mimořádné postavení ve Veleslavínově tvorbě zaujímají vícejazyčné slovníky (Dictionarium linguae Latinae 1579, Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis…continens 1586, Silva quadrilinguis 1598, Nomenclator quadrilinguis 1598). Knihy, které z Veleslavínovy ruky vycházely, byly proslulé svou všestrannou kvalitou – odbornou, tiskovou i jazykovou. Čeština období, které Daniel Adam z Veleslavína reprezentoval, se stala vzorem jazykové vyspělosti, na niž navázali učenci v 19. století v době obrození českého národa. Veleslavínova tiskárna v závěru 16. století představovala přední centrum českého národního a kulturního dění, v němž mimořádná Adamova osobnost dokázala soustředit a organizovat nejvýznamnější vzdělance tehdejší doby. Daniel Adam z Veleslavína, tajný stoupenec jednoty bratrské, zemřel v Praze 18. října 1599.