verze1.jpg

Hřbet

hřbet původní kožené vazby

verze1.jpg

Původní vazba

původní vazba v koženém provedení

 

Ediční zásady

Při práci na vydání Nomenklátoru jsme byli vedeni přáním co nejvíce rozšířit povědomí o díle Daniela Adama z Veleslavína. Proto jsme se rozhodli vytvořit široce pojatou edici, která bude vyhovovat nejen odborné veřejnosti, ale i studentům a zainteresovaným zájemcům z řad neodborníků. Edice má dva formáty – klasický, knižní, a moderní, elektronický, přičemž každý z nich poskytuje čtenářům něco specifického navíc. Vzhledem k tomu, že CD nabízí více „prostoru“ než kniha, přidáváme na CD další materiály – asi nejdůležitějšími jsou digitální fotokopie starého tisku a dále také přepis českého a latinského indexu slov, který tvoří součást starého tisku.
Okruh uživatelů jsme se rozhodli rozšířit též s ohledem na jejich jazykovou zdatnost. Vzhledem k mimořádnému vlivu Daniela Adama z Veleslavína na rozvoj české kultury a českého národa a také vzhledem k faktu, že podklad pro Adamovu lexikografickou činnost představovala díla německé humanistické lexikografie, rozhodli jsme se vydat edici (resp. její předmluvu a ediční zásady) v české a v německé jazykové verzi. Zároveň do češtiny a němčiny překládáme součásti starého tisku, které byly v původním tisku jen v jazyce latinském – předpokládáme tak širší využití edice např. mezi středoškolskými studenty. K tomu má přispět i dodaná transkripce české jazykové části, kterou jsme připravili především pro práci s Nomenklátorem ve školách. Kromě toho transkribovaná verze slovníku vytváří vhodnou bázi pro elektronické vyhledávání, pro něž je sjednocující princip transkripce užitečnou pomůckou.
Naším záměrem bylo vytvořit edici věrnou a spolehlivou, pracovat s respektem k původnímu starému tisku, avšak nevytvářet přitom přesnou kopii originálu, k čemuž by nejlépe posloužilo jen faksimile slovníku. Snažili jsme se, aby budoucí čtenář měl k dispozici dílo, které vyhoví jeho požadavkům a zprostředkuje mu informace jasně a přehledně. Od některých vlastností starého tisku jsme ustoupili z důvodů technické proveditelnosti, popřípadě z důvodů snazšího užívání elektronické verze slovníku.
Zpřístupnění čtyřjazyčného slovníku se ukázalo být nesnadným úkolem, neboť nebylo možné zvolit striktně jednotný přístup k přepisu všech obsažených jazyků. Pro každý z jazyků totiž platí jiný uzuální způsob vydávání historických textů. Zjednodušeně se dá říci, že zatímco česká jazykovědná bohemistika přijímá jak vydání transliterovaná, tak transkribovaná a je při volbě způsobu přepisu vedena především typem edice, stářím vydávaného textu a budoucím adresátem nového vydání, němečtí editoři většinou preferují transliteraci. U latiny a řečtiny je situace zase jiná, neboť editoři volí jakousi standardizaci, jakoby střední cestu, a respektují přitom více či méně jazykové rysy předlohy. Rozhodli jsme se tedy sjednotit přístup k jednotlivým jazykům jen do té míry, v níž nenarážejí na specifický přístup k editaci konkrétního jazyka.
V publikaci je podrobně vysvětlen jak obecný ediční postup, tak ediční zásady jednotlivých jazyků.