verze1.jpg

Hřbet

hřbet původní kožené vazby

verze1.jpg

Původní vazba

původní vazba v koženém provedení

 

Editorský tým

PhDr. Alena M. Černá, Ph.D. (nar. 1964 v Praze)
Vystudovala obor moderní filologie – český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; na katedře českého jazyka později působila jako externí pedagog. Po studiích nastoupila do oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i., kde pracuje dodnes. Specializuje se na výzkum středověké slovní zásoby, zejména lékařského názvosloví (Staročeské názvy chorob, Praha 2009), a na raněnovověkou lexikografii. Věnuje se ediční práci – se spolupracovníky připravila k vydání Staré letopisy české (s P. Čornejem a M. Klosovou, Praha 2003) a Hvězdářství krále Jana (s A. a P. Hadravovými a M. Stlukou, Praha 2004), samostatně vydala Staročeské knihy lékařské (Brno 2006). Podílí se na zpřístupňování informací o staré a střední češtině prostřednictvím internetu (zvláště na stránkách Vokabuláře webového, webového hnízda pramenů k poznání historické češtiny, http://vokabular.ujc.cas.cz).
Žije v Praze.
alenacerna(at)ujc.cas.cz
 
 
Prof. Dr. Tilman Berger (nar. 1956 v Passau)
V letech 1975–82 vystudoval obory ruština a matematika na univerzitách v Heidelbergu a Kostnici a v roce 1978 absolvoval stáž na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1986 obhájil disertační práci o ruském přízvuku (Wortbildung und Akzent im Russischen [Tvoření slov a přízvuk v ruštině], München 1986), poté působil na univerzitách v Hamburku a Mnichově. Po habilitaci prací o českých ukazovacích zájmenech se stal profesorem slovanské jazykovědy na univerzitě v Tübingen, kde působí dodnes. V oblasti bohemistiky se zabývá otázkami česko-německého jazykového kontaktu a historického hláskosloví (srov. sborník Studien zur historischen Grammatik des Tschechischen. Bohemistische Beiträge zur Kontaktlinguistik [Studie z historické mluvnice češtiny. Bohemistické příspěvky do kontaktové lingvistiky], München 2008) a češtinou 18. století. Napsal několik studií o jazykové situaci v Chrudimi v 18. století a spolu s T. Malým vydal Historii chrudimskou (Chrudim 2005). Zvláštní pozornost věnuje dílu Jana Václava Póla; v současné době chystá vydání Pólova německo-českého slovníku, který se zachoval jen v rukopise.
Žije v Tübingen.
 
 
PhDr. Alena Hadravová, CSc. (nar. 1956 ve Velkém Meziříčí)
V roce 1981 absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně v Brně, obor klasická filologie – český jazyk. Disertaci v oboru jazyk latinský a starořecký, specializace středověká latina, obhájila roku 1986 v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská Akademie věd České republiky, kde pracovala v letech 1981–2002 (ve Slovníku středověké latiny a odd. Clavis, 1986–1993 byla současně výkonnou redaktorkou Listů filologických). Od roku 2002 dosud působí v Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, v. v. i., v Praze. Připravuje edice a překlady nevydaných středolatinských památek, dochovaných v rukopisech; specializuje se zejména na dějiny astronomie od antiky po raný novověk. Je (spolu)autorkou dvanácti monografií (mj. Tycho Brahe, Přístroje obnovené astronomie, Praha 1996–2000; Aeneae Silvii Historia Bohemica, Praha 1998; Křišťan z Prachatic, Stavba a užití astrolábu, Praha 2001; Johannes Kepler, Sen neboli Měsíční astronomie, Praha 2004; Kniha dvacatera umění mistra Pavla Žídka. Část přírodovědná, Praha 2008; Sphaera octava. Mýty a věda o hvězdách I–IV, 2013) a asi sto dvaceti dalších odborných prací, srov. http://www.asu.cas.cz/~had/pubal.html.
Žije v Praze.
 
Mgr. Kateřina Pořízková, Ph.D. (nar. 1976 v Chebu)
Vystudovala obor klasický řecký jazyk a literatura a latinský jazyk a literatura na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně; v letech 2004–2007 působila jako asistent Ústavu klasických studií FF MU se zaměřením na badatelskou činnost v oblasti starořecké syntaxe. V roce 2008 úspěšně obhájila disertační práci o epistémické modalitě v klasické řečtině. Od roku 2007 pracuje jako odborná asistentka Centra jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Ve svých odborných publikacích se primárně věnuje historickému vývoji řeckých lékařských termínů (The Urachus in Medicine: what is the Motivation of the Term?, In Graeco-Latina Brunensia, Brno 2013) a využitelnosti nástrojů korpusové lingvistiky pro analýzu latinského jazyka v autentických klinických diagnózách (Using Tools of Corpus Linguistics for Investigating and Teaching Language for Medical Purposes. In Language Studies at a Higher Education Institution, Kaunas 2014).
Žije v Brně.
 
Boris Lehečka (nar. 1971 v Ostravě-Vítkovicích)
Lingvistické znalosti z nedokončeného studia českého jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze využívá při počítačovém zpracování textů. Od poloviny 90. let až dosud pracuje převážně pro oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i. Podílel se na elektronizaci desítky soudobých i historických slovníků. Jeho texty mají většinou povahu zdrojových kódů, které v binární podobě slouží jako pomůcky pro badatele: od wordovských šablon pro přepisy textů až po webové aplikace věnované staré a střední češtině (http://vokabular.ujc.cas.cz, http://madla.ujc.cas.cz).